|
|
Sejdeme se v litorálu: Diverzita symbiontů lišejníků čeledi Verrucariaceae
Schmidtová, Jana ; Škaloud, Pavel (vedoucí práce) ; Peksa, Ondřej (oponent)
Lišejníky jsou organismy tvořené několika symbiotickými partnery, z nichž nejdůležitější je houba (mykobiont) a řasa či sinice (fotobiont). Přestože většina lišejníků je terestrická, některé lze nalézt i ve vodním prostředí. Černé korovité lišejníky z čeledi Verrucariaceae (Verrucariales, Eurotiomycetes, Ascomycota) se dokázaly tomuto prostředí velmi dobře přizpůsobit a tvoří často dominantu mořského pobřeží v těsné blízkosti kolísající vodní hladiny. Schopnost těchto lišejníků obývat nejrůznější prostředí je spojována s jejich neobvykle širokou škálou fotobiontů. Přesto však u většiny z nich není tento symbiont známý. Tato práce zkoumá diverzitu lišejníků čeledi Verrucariaceae v litorální zóně pobřeží Baltského a Severního moře, vztahy mezi symbionty a spojitost mezi diverzitou lišejníků a gradientem salinity. Pomocí metabarcodingu zjišťuje diverzitu volně žijících řas v okolí studovaných lišejníků a symbiotické řasy porovnává s fotobionty, nalezenými v lišejnících. Mykobionti a fotobionti byli identifikováni pomocí ITS a 18S rDNA. Nalezeno bylo celkem devět linií mykobiontů i fotobiontů. Nejčastějším lišejníkem se ukázal být druh Hydropunctaria maura se svým fotobiontem Pseudendoclonium submarinum. Pro řadu lišejníků je zde jejich fotobiont popsán molekulárně poprvé. Objevení mnoha molekulárně...
|
|
|
Diverzita zooplanktonu tatranských jezer v prostoru a čase
Čablová, Radka ; Černý, Martin (vedoucí práce) ; Šorf, Michal (oponent)
Tato diplomová práce je první výzkumnou studií, která hodnotí druhové složení, druhovou bohatost i druhovou abundanci zooplanktonu v litorálních vzorcích 90 tatranských ples (Západní a Vysoké Tatry Slovenska a Polska), odebraných v září roku 2004, v kontextu environmetálních parametrů jezer a prostorových vztahů jednotlivých ples. Nejčastěji se vyskytující druhy v tatranských plesech v roce 2004 byly hodnoceny i z hlediska jejich výskytu v jezerech před sto lety (Minkiewicz 1914, 1917 a Lityński 1913, 1917), během období acidifikace (Ertl & Vranovský 1964, Ertl et al. 1965, Hrbáček et al. 1974, Stuchlík et al. 1985) a během období zotavování ples z okyselení (Hořická et al. 2006, Sacherová et al. 2006). Vztahy mezi jednotlivými proměnnými byly analyzovány za pomoci Poissonovy regrese, shlukové analýzy s multinomickou regresí, kanonické korespondenční analýzy, Mantelových testů a vícenásobné negativně binomické regrese. Výsledkem analýz bylo rozdělení jezer do čtyř shluků (A, B, C, D). Každý shluk byl tvořen jezery se stejnými environmentálními, prostorovými faktory a podobným druhovým složením. Třináct druhů zooplanktonu (Acanthocyclops vernalis, Acroperus harpae, Alona affinis, Arctodiaptomus alpinus, Ceriodaphnia quadrangula, Cyclops abyssorum tatricus, Daphnia longispina, Eucyclops serrulatus,...
|
|
|
The impact of zooplankton on carp production in Bohelov ponds
ŠINDLER, Martin
Pravidelným vzorkovaním zooplanktónu približne v dvojtýždňových intervaloch od apríla do októbra 2014, bola sledovaná dynamika zooplanktónu a meniace sa parametre rybničnej vody na Boheľovských rybníkoch, odoberaním vzoriek Schlott-Baurovou metódou v objeme 20 a 60 l. Vzorky boli rozdelené do taxonomických skupín a druhov, triedené na tkz. filtrovateľný zooplanktón nad 500 m. Z rybničných parametrov vody bol sledovaný kyslík, pH, teplota, priehľadnosť a kyselinová neutralizačná kapacita a ich vplyv na produkciu v rybníkoch. Kontrolnými odlovmi v jednotlivých mesiacoch bola dokazovaná priama závislosť prírastku biomasy kapra rybničného (Cyprinus carpio) na abundancii filtrovateľného zooplanktónu s porovnaním rybníka č. 1 a 3. Počas sezóny bola obsádka prikrmovaná kŕmnou pšenicou (Triticum). Abundancia zooplanktónu bola v jednotlivých rybníkoch rozdielna a postupne sa menila podľa narastajúcej rybej obsádky. V rybníku č. 1 bola zaznemenaná väčšia abundancia filtrovateľného zooplanktónu perloočiek Cladocera a nižšia druhová početnosť ako v rybníku č. 3. Narastajúcou biomasou rybej obsádky bola dokázaná znížená abundancia fitrovatelného zooplanktónu, kde prevažoval počet drobného zooplanktónu (< 500 m) ind.l-1. Zooplanktón bol zastúpený najmä druhmi Bosmina longirostris, Chydorus sphaericus, Daphnia galeata, D. parvula, D. ambigua. V rade klanonožcov (Copepoda) boli zachytené prevažne naupliové a kopepoditové štádia druhu Acanthocyclops americanus, vírnici boli zastúpení hlavne Brachionus sp. a Polyartha sp.. Zvýšená abundancia filtrovateľného zooplanktónu, má vplyv na konečný objem biomasy rybej obsádky vyjadrená rastom SGR (%.deň-1) a zníženia koeficientu RKK. Vplyvom intenzívneho hospodárenia spojeného s chovom hydiny počas posledných dekád bol viditeľný zrýchlený proces eutrofizácie so znížením veľkosti litorálneho pásma s podielom makrofytov.
|
|
|
Factors affecting the occurrence of littoral vegetation in a reservoir with storage function
KROLOVÁ, Monika
This Ph.D. thesis focuses on the characteristic of littoral vegetation in reservoirs with a storage function and on the factors that may affect it. The current state of the littoral vegetation in different types of biotopes was detected by a detailed survey of the littoral in Lipno reservoir. Complexes of environmental factors characteristic for different types of biotopes were described. The dynamics of littoral vegetation in response to changes in water level fluctuations was monitored in a protected bay during three years. Based on the results, the vegetation zonation was described in the eulittoral zone of an aquatic ecosystem with irregular fluctuations in water levels. The thesis also deals with the use of a breakwater structure to protect littoral vegetation in erosion exposed biotopes. The results of all three studies are used as a basis for proposals for supporting the development of littoral vegetation in the eulittoral zone in reservoirs as defined in the Water Framework Directive.
|
|
|
Meziroční variabilita plůdkových společenstev v litorálu přehradní nádrže
VESELÝ, Lukáš
V letech 2007-2011 byla vzorkována tohoroční společenstva v litorálu přehradní nádrže Římov. Tato práce si mimo jiné klade za cíl sledování výskytu plůdku v jednotlivých litorálních habitatech nádrže Římov v průběhu pětileté datové řady v závislosti na síle jednotlivých ročníků, faktorech prostředí atd., a také nalezení obecného distribučního vzorce, který by mohl vysvětlovat výskyt juvenilních jedinců jednotlivých druhů v různých habitatech či pomohl objasnit podélný gradient výskytu juvenilních jedinců v rámci dlouhodobě mapované modelové údolní kaňonovité nádrže Římov. Výsledky této práce by mohly být následně použity i na typově podobných středoevropských nádržích
|
|
|
Druhové složení zooplanktonu vybraných rybníku v oblasti Javořické vrchoviny
IŠTOK, Tomáš
Bylo studováno druhové složení rybničního zooplanktonu vybraných rybníku v oblasti Javořické vrchoviny, v okolí Nové Bystřice a Slavonic. Vzorkován byl pelagiál a na vybraných lokalitách i litorál rybníků. Při výběru vzorkovaných lokalit byl kladen důraz na výběr lokalit s historickým, předpokládaným či aktuálním výskytem Heterocope saliens, která se vyskytuje na lokalitách s rybníky v okolí rašelinišť a vodním prostředí s nižším pH. Tyto lokality jsou zpravidla extenzivně obhospodařovány. Bylo nalezeno 69 druhů (24 Cladocera, 15 Copepoda, 30 Rotatoria). Byla potvrzena hypotéza, že největší druhové spektrum zooplanktonu najdeme na mezotrofních lokalitách s mírným rybářským hospodařením.
|
host ::
RSS.